Česko získalo novou odbornou platformu, která propojí vědce, státní správu a odborné organizace. Jejím cílem bude spojit síly k řešení výzev spojených s úbytkem biodiverzity. Asociaci pro výzkum a podporu biodiverzity založili účastníci konference, která se uskutečnila 14.–15. září 2026 na zámku v Třešti. Konference, uspořádané v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Krize biodiverzity, se vedle zástupců pořádajících ústavů Akademie věd ČR zúčastnili také odborníci z univerzit, Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Krize biodiverzity je vedle klimatické změny jednou z nejvážnějších ekologických hrozeb současnosti. Chceme proto propojit vědecké poznatky z různých oblastí a nabídnout je státní správě, odborné veřejnosti i celé společnosti,“ uvádí Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR. Program konference propojil odborné přednášky s facilitovanými pracovními bloky. Účastníci společně pojmenovali hlavní příčiny úbytku biologické rozmanitosti, diskutovali o mostech mezioborové spolupráce a hledali cesty, jak účinněji přenášet vědecké poznatky do rozhodování státní správy i praktické ochrany přírody. Konkrétním výsledkem konference je vznik Asociace pro výzkum a podporu biodiverzity. Nová odborná asociace propojí akademickou sféru, státní správu, odborné společnosti, neziskové organizace a další součásti občanské společnosti. Bude shromažďovat a vyhodnocovat vědecké poznatky o stavu biodiverzity, poskytovat nezávislá odborná stanoviska, podporovat informování veřejnosti a spolupracovat s obdobnými iniciativami v zahraničí. „Úbytek biodiverzity nelze řešit bez spolupráce vědců, státní správy, ochranářů a dalších aktérů. Nová asociace jim poskytne prostor pro otevřenou komunikaci a hledání řešení založených na aktuálních vědeckých poznatcích,“ zmiňuje Jan Zukal z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Ustavení odborné asociace je jedním z cílů pětiletého výzkumného programu Strategie AV21 Krize biodiverzity, který koordinuje Botanický ústav AV ČR ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců AV ČR a dalšími pracovišti Akademie věd. Kontakt pro média: doc. Mgr. Jan Zukal, Dr., MBA Ústav biologie obratlovců AV ČR zukal@ivb.cz +420 777 201 776                                          

Dne 10.9.2026 se na detašovaném pracovišti Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve Valticích uskutečnilo v rámci projektu Senior Pas a programu Epicenter civilizace interaktivní setkání vědců a seniorů. Projekt Senior Pas podporuje zájem seniorů o další vzdělávání i aktivní získávání informací o dění v České republice. Onemocnění přenášená klíšťaty a komáry dnes patří mezi globální infekční hrozby a zejména tzv. invazní druhy komárů a klíšťat představují významné zdravotní riziko pro všechny věkové kategorie. Návštěvníci se formou přednášek seznámili s historií našeho ústavu, vývojem výzkumu i s oblastmi současného bádání. Život klíšťat a komárů jsme jim představili z pohledu bionomie, ekologie a také z role přenašečů nebezpečných nákaz. Velmi soustředěný poslech a aktivní zájem o přednášenou problematiku jen dokazoval značné znalosti a přehled seniorů v dané oblasti. Jejich dotazy směřovaly nejen k nemocem, ohrožení lidí a domácích mazlíčků, ale i k samotným přenašečům a ochraně na různých úrovních. Přednášky a diskuse byly doplněny o ukázky odchytových pastí. Velký zájem vzbudily praktické ukázky nejen čerstvě odchycených klíšťat různých druhů i vývojových stádií, ale i ukázka invazního druhu komára Aedes albopictus (tzv. „tygří komár“), který je v současnosti významnou hrozbou v šíření exotických nákaz. Přednáška proběhla ve velmi příjemné a uvolněné atmosféře a zájem účastníků jen dokazoval správnost a důležitost projektů k podpoře aktivit seniorů. Přednášku a praktické ukázky v rámci programu Epicentra civilizace – inteligentní domácnosti, technologie a společnost – Strategie AV21 a výzkumného tématu „Domácnosti, rodina a společnost“ připravili Mgr. Silvie Šikutová, Ph.D., prof. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.  a MVDr. Kristína Trojanová, Ph.D. z pracoviště Ústavu biologie obratlovců AVČR, v.v.i.    

Zveme vás s Janem Zukalem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR za tajemnými obyvateli podzemí! V sobotu 19. září 2026 se v areálu Sloupsko-šošůvských jeskyní v Moravském krasu uskuteční 31. mezinárodní noc pro netopýry.

Během programu nahlédnete do fascinujícího života netopýrů a dozvíte se více o jejich biologii, ekologii i významu v přírodě. Odborníci představí také metody, které využívají při výzkumu, sledování a ochraně netopýrů. Chybět nebude ani oblíbená ukázka živých netopýrů.

Součástí programu bude prohlídka části Sloupsko-šošůvských jeskyní, která nabídne jedinečnou příležitost poznat prostředí spojené s životem těchto pozoruhodných nočních savců.

Časy prohlídek:

17:00 | 17:45 | 18:30 | 19:15

Prohlídka s navazujícími ukázkami a povídáním potrvá přibližně 1,5 hodiny.

Přihlášení na akci: zde.

Přijďte strávit zářijový podvečer v Moravském krasu a poznejte svět netopýrů zblízka – přímo ve společnosti odborníků, kteří se jejich výzkumu a ochraně věnují.

Akci pořádá Správa CHKO Moravský kras s partnery.

15. září 2026

V pondělí 21. září zahájí vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR další terénní monitoring bělozubky tmavé v Karlovarském kraji. Až do 1. října se budou čtyři týmy pohybovat především na Chebsku a v dalších částech regionu. Zaměří se na nové lokality na hranici současného rozšíření druhu, ale vrátí se také na místa sledovaná v předchozích letech. Do mapování se může zapojit i veřejnost – vědci již díky občanské vědě získali údaje z více než 200 míst z celé České republiky. Výskyt bělozubky tmavé (Crocidura russula) byl na území České republiky poprvé potvrzen v roce 2022 u Nebanic na Chebsku. Původem severoafrický druh postupně kolonizuje západní a střední Evropu a jeho areál se dále posouvá směrem na sever a východ. V České republice byl zatím nalezen pouze v Karlovarském kraji. Právě Chebská pánev a údolí Ohře zřejmě představují jeden z hlavních koridorů, kterými se bělozubka šíří ze sousedního Německa na naše území. Bělozubka tmavá je hmyzožravec. Vypadá jako rejsek, ale má viditelná ouška, štětiny na ocásku a bílé zoubky. Také je o trochu větší a srst má červenohnědý nádech, bříško je šedé.  „Letos vyrážíme do terénu už počtvrté. Tentokrát budeme mít čtyři týmy, do kterých jsou zapojeni i naši středoškolští studenti v rámci projektu Otevřená věda. Chceme se zaměřit především na nové lokality, abychom co nejlépe zachytili současnou hranici výskytu a zjistili, jakým směrem a jak rychle se bělozubka tmavá dále šíří. Současně se ale vrátíme i na některá místa z předchozích let, protože právě opakovaný monitoring nám umožňuje sledovat změny početnosti v čase. Obzvláště letos jsme zvědaví, jak se sucho a extrémní teploty projevily na populacích tohoto teplomilného druhu,“ říká Alena Fornůsková, vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, která monitoring koordinuje. Loňská sezóna potvrdila pokračující expanzi Dlouhodobý monitoring už přinesl rozsáhlý soubor dat. V roce 2024 vědci navštívili více než 50 lokalit, na 24 z nich bělozubku tmavou potvrdili, přičemž celkem odchytili 156 jedinců tohoto druhu. V roce 2025 monitoring pokračoval a vědci zaznamenali 111 bělozubek tmavých na 33 lokalitách. Loňský výzkum se soustředil mimo jiné na hledání východní hranice rozšíření druhu. Ani intenzivní monitoring ji však nedokázal jednoznačně vymezit. Výsledky zároveň potvrzují, že bělozubka tmavá je v Karlovarském kraji silně vázána na lidská sídla. V oblastech, kde je dnes početná, vědci navíc prakticky nenacházejí naši původní bělozubku šedou. Zatím není možné říci, zda ji nově příchozí druh skutečně vytlačuje. Možné konkurenční vztahy mezi oběma druhy jsou proto jedním z témat dalšího výzkumu. Více než 200 lidí pomáhá vědcům mapovat drobné savce Významnou součástí projektu je od roku 2023 občanská věda (citizen science). Bělozubka tmavá je u nás výrazně synantropní – vyhledává lidská sídla a během chladnější části roku se může objevovat přímo v domech nebo hospodářských budovách. Lidé proto mohou vědcům poskytnout informace z míst, která by klasickým terénním monitoringem nebylo možné jednoduše pokrýt. Do projektu se již zapojilo více než 200 lidí z celé České republiky. Vědcům poslali přes 250 fotografií či videozáznamů a přibližně 60 vzorků tkání. A ukázalo se, že hodnotu mají nejen nálezy bělozubky tmavé. Veřejnost posílá fotografie různých bělozubek, rejsků i rejsců, takže postupně vzniká unikátní soubor údajů o současném rozšíření těchto drobných hmyzožravců v celé České republice. Díky veřejnosti se například podařilo potvrdit výskyt bělozubky tmavé také v Kraslicích nebo Kynšperku nad Ohří a získat nové zajímavé informace o rozšíření dalších druhů bělozubek a rejsků v České republice. „Na občanské vědě je skvělé, že veřejnost není jen příjemcem výsledků výzkumu, ale přímo pomáhá vytvářet vědecká data. I fotografie drobného savce nalezeného na zahradě nebo přineseného kočkou pro nás může představovat velmi cenný údaj o tom, jak se naše fauna mění,“ vysvětluje Fornůsková. Našli jste bělozubku? Vyfoťte ji a ozvěte se vědcům Vědci proto s příchodem nové sezóny znovu vyzývají veřejnost z Karlovarského kraje i dalších částí republiky k zapojení. „Pokud lidé naleznou uhynulou bělozubku nebo jiného drobného hmyzožravce, zvíře skončí v pasti nebo jej přinese kočka, měli by jej vyfotografovat, ideálně z několika stran, poznamenat si přesné místo a datum nálezu a kontaktovat náš tým. Pokud bude nález zvlášť zajímavý nebo nebude možné druh spolehlivě určit z fotografie, s nálezcem se případně domluvíme na získání malého vzorku pro genetickou analýzu,“ dodává Fornůsková. Právě v průběhu podzimu a zimy se šance na setkání s bělozubkami zvyšuje. S ochlazením totiž častěji pronikají do lidských obydlí a hospodářských budov. Zkušenosti z předchozích let ukazují, že výrazná vlna hlášení od veřejnosti přichází zejména v prosinci a lednu. Výzkum pokračuje ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary Monitoring probíhá v úzké spolupráci s Muzeem Karlovy Vary, především se zoologem Janem Matějů. Muzeum bylo klíčovým regionálním partnerem již během monitoringu v letech 2023–2025. Díky dlouhodobé znalosti fauny a prostředí Karlovarského kraje pomáhá s výběrem vhodných lokalit i samotným terénním výzkumem. Výsledky projektu zároveň rozšiřují dlouhodobá data muzea o savcích regionu. Na původní tříletý monitoring podpořený programem Regionální spolupráce Akademie věd ČR nyní navazuje nový projekt Regionální spolupráce AV ČR pro roky 2026–2028, opět realizovaný společně s Muzeem Karlovy Vary. Jeho hlavním cílem je pokračovat v dlouhodobém sledování šíření a populační dynamiky bělozubky tmavé, jejích habitatových preferencí a dopadů na společenstva původních druhů drobných savců. Součástí projektu je také screening vybraných zoonotických patogenů a další rozvoj občanské vědy. Paralelně s tím začíná samostatný tříletý projekt podpořený Grantovou agenturou ČR (GA ČR), který základní monitoring rozšiřuje o podrobnější výzkum procesů stojících za úspěšnou expanzí tohoto druhu. Vědci se zaměří například na genetickou variabilitu bělozubky tmavé, možné adaptace související s klimatem, konkurenci s původními druhy nebo na její mikrobiom, parazity a další symbionty. O bělozubce tmavé také na přírodovědném semináři v Kraslicích Ještě před zahájením letošní terénní sezóny představí Alena Fornůsková dosavadní výsledky monitoringu přímo veřejnosti v Karlovarském kraji. Ve čtvrtek 17. září 2026 vystoupí na přírodovědném semináři Nové poznatky o přírodě Kraslicka v Domě kultury v Kraslicích s přednáškou: „Nový savec v ČR: monitoring bělozubky tmavé v Karlovarském kraji“. Přednáška je v programu od 12.00 hodin a nabídne nejen příběh objevu nového druhu savce pro českou faunu, ale také aktuální výsledky jeho mapování a zkušenosti se zapojením veřejnosti do výzkumu. Kontakt: Mgr. Alena Fornůsková, PhD, tel: +420 605 464 704, e-mail: a.fornuskova@seznam.cz