How does parental ageing affect the next generation? A new study by researchers from the Institute of Vertebrate Biology of the Czech Academy of Sciences and Masaryk University, including CEITEC MU, found that the earliest developmental stages of the turquoise killifish are particularly sensitive to advanced parental age. Embryos from older parents had lower survival and hatching success. However, offspring that successfully hatched showed neither slower growth nor shorter telomeres. The findings were published in the Journal of Evolutionary Biology.

The turquoise killifish (Nothobranchius furzeri) is a short-lived fish widely used in ageing research. In the wild, it inhabits temporary pools in African savannahs that dry out during the dry season. The next generation survives this period as eggs buried in the sediment. The fish’s rapid life cycle allows researchers to study ageing and its effects across generations within a relatively short time. Killifish also provide no parental care, making it easier to investigate the effects of parental age itself. The research team monitored the condition and reproductive performance of parental fish, followed by embryo survival, hatching success and offspring growth. They also measured telomeres: protective regions at the ends of chromosomes whose length can be associated with cellular ageing. As the parents aged, their body condition, reproductive output and telomere length declined. Offspring from older parents had lower survival during incubation and lower hatching success. These adverse effects did not extend to all the traits examined, however. Successfully hatched offspring grew at comparable rates regardless of parental age and did not differ in telomere length. The researchers also found no association between the telomere lengths of parents and their offspring. The study shows that the effects of parental ageing depend on the stage of offspring development being examined. While development before hatching was sensitive to advanced parental age, surviving juveniles showed no detectable disadvantage in growth or telomere length. The findings also did not support the idea that parental ageing effects in this species are simply transmitted through shorter telomeres. The study was conducted as part of a Czech Science Foundation project running from 2022 to 2024. The authors were Milan Vrtílek, Anna Kromerová, Rebeka Šinková, Miloslava Fojtová, Malahat Dianat and Jiří Fajkus. Publication: Vrtílek et al. (2026): Parental senescence effects in a short-lived fish. Journal of Evolutionary Biology. Read the open-access article here.

Jak se stárnutí rodičů promítá do života jejich potomků? Nová studie vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a CEITEC, MU ukázala, že u halančíka tyrkysového jsou vůči vyššímu věku rodičů citlivá především raná vývojová stadia. Embrya starších rodičů hůře přežívala a méně úspěšně se líhla. U potomků starších rodičů, kteří se úspěšně vylíhli, však výzkumníci nezjistili pomalejší růst ani kratší telomery. Výsledky publikoval časopis Journal of Evolutionary Biology.

Halančík tyrkysový (Nothobranchius furzeri) je krátkověká ryba využívaná při výzkumu stárnutí. V přírodě obývá dočasné tůně v afrických savanách, které během období sucha vysychají. Další generace přečkává toto období ve vajíčkách uložených v sedimentu. Rychlý životní cyklus halančíků umožňuje sledovat průběh stárnutí i jeho mezigenerační důsledky v relativně krátkém čase. Ryby navíc neposkytují potomstvu rodičovskou péči, což usnadňuje studium samotného vlivu věku rodičů. Výzkumný tým sledoval kondici a reprodukci rodičovských ryb a následně přežívání embryí, úspěšnost líhnutí a růst jejich potomků. Součástí studie bylo také měření telomer – ochranných úseků na koncích chromozomů, jejichž délka může souviset se stárnutím buněk. S přibývajícím věkem rodičů klesala jejich tělesná kondice, reprodukční výkonnost i délka telomer. Potomstvo starších rodičů mělo nižší přežívání během inkubace a nižší úspěšnost líhnutí. Tyto nepříznivé účinky se ale neprojevily ve všech sledovaných znacích: úspěšně vylíhlí potomci rostli srovnatelně bez ohledu na věk rodičů a nelišili se ani délkou telomer. Výzkumníci rovněž nezjistili souvislost mezi délkou telomer rodičů a jejich potomků. Studie tak ukazuje, že dopady rodičovského stárnutí závisejí na tom, kterou fázi života potomstva sledujeme. Zatímco vývoj před vylíhnutím byl vůči vyššímu věku rodičů citlivý, u přeživších mláďat se znevýhodnění v růstu ani délce telomer neprokázalo. Výsledky zároveň nepodpořily představu, že se účinky rodičovského stárnutí u tohoto druhu jednoduše přenášejí prostřednictvím kratších telomer. Práce vznikla v rámci projektu Grantové agentury ČR řešeného v letech 2022–2024.  Publikace: Vrtílek a kol. (2026): Parental senescence effects in a short-lived fish. Journal of Evolutionary Biology. Článek je volně dostupný zde.

Ve čtvrtek 1. října 2026 se v Mohelském mlýně uskutečnilo slavnostní předání Čestné oborové medaile Gregora Johanna Mendela profesoru Milanu Klímovi. Ocenění Akademie věd ČR za zásluhy v biologických vědách převzal z rukou místopředsedkyně AV ČR. Setkání připomnělo jeho mimořádný přínos srovnávací anatomii, embryologii a výzkumu kytovců i dlouholeté vazby na Ústav biologie obratlovců.

Profesor Klíma patřil k osobnostem, které formovaly vědecké zaměření našeho ústavu. V roce 1957 nastoupil do tehdejšího pracoviště pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně, kde vybudoval a vedl morfologické oddělení. Od roku 1970 působil v Anatomickém ústavu Lékařské fakulty Univerzity J. W. Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se stal profesorem a později také ředitelem ústavu. Ve své vědecké práci propojoval zoologii s lékařskou anatomií. Zkoumal vývoj a stavbu těla savců včetně člověka, především vývoj kostry a pletence přední končetiny. Mezinárodní uznání získal zejména výzkumem embryonálního vývoje kytovců. Popsal dosud neznámý typ chrupavky u vorvaně a vybudoval jedinečnou sbírku embryí a plodů kytovců, která poskytla cenný materiál pro poznání jejich vývoje a evolučních proměn. Významnou součástí jeho působení byla také výuka a spolupráce s českými vědci. Podílel se na odborných publikacích, učebnicích a anatomických atlasech a českým kolegům umožňoval studijní pobyty ve Frankfurtu. I po odchodu do zahraničí tak pomáhal udržovat a rozvíjet kontakty mezi českou a mezinárodní vědou. Slavnostní program připomněl rovněž jeho výtvarnou tvorbu. Prezentace Fantastická anatomie představila propojení důkladné znalosti lidského těla s malířskou představivostí. Na předání medaile navázala prohlídka výstavy surrealistických děl Ivana Horáčka a Jana Hoška v Mohelském mlýně. Profesoru Milanu Klímovi srdečně blahopřejeme. Udělená medaile ocenila celoživotní práci, která obohatila poznání biologie obratlovců, vzdělávání dalších generací i spolupráci napříč obory a zeměmi.

Od 3. do 7. listopadu 2026 otevře Ústav biologie obratlovců AV ČR dveře svých pracovišť v Brně, Valticích a Studenci. V rámci Týdne Akademie věd ČR, největšího vědeckého festivalu v České republice, jsme pro vás připravili exkurze, zajímavé přednášky a další aktivity, které vám umožní nahlédnout do zákulisí našeho výzkumu.

Jak vědci sledují zvířata v přírodě? Co všechno lze zjistit z jejich DNA? Jak se zkoumají klíšťata a další členovci přenášející původce onemocnění? A jak vypadá každodenní práce v biologických laboratořích? Přijďte to zjistit přímo k nám! Na všech třech pracovištích vás čekají komentované prohlídky, setkání s našimi vědci a vědkyněmi i příležitost vyzkoušet si některé výzkumné metody.

Kam se můžete vydat?

BRNO | 3. listopadu 2026, 9:00–15:30 Staňte se vědeckými detektivy! Vydejte se po stopách zvířat, prozkoumejte záznamy z fotopastí, nahlédněte do světa DNA a zkuste odhalit pytláka. Interaktivní program je určen školám i široké veřejnosti. VALTICE | 3. listopadu 2026, 9:00–15:00 Bojíte se upírů? Seznamte se s těmi skutečnými! Ukážeme vám klíšťata, komáry a další krev sající členovce, představíme metody jejich výzkumu a provedeme vás laboratořemi molekulární biologie. STUDENEC | 7. listopadu 2026, 15:00–18:00 Znáte vědu ve Studenci? Přijďte nahlédnout do našich laboratoří a chovů čolků, myší a ptáků. Dozvíte se, na čem právě pracujeme, co jsme objevili a jaké výzkumné otázky nás čekají. Připraven bude také doprovodný program pro děti.

A to zdaleka není všechno!

V průběhu Týdne Akademie věd se můžete těšit také na řadu zajímavých přednášek, setkání s vědci a dalších popularizačních akcí, při kterých vám představíme náš výzkum i mimo ústavní pracoviště. Program budeme průběžně doplňovat a zveřejňovat další podrobnosti. Sledujte proto náš web a sociální sítě, ať vám nic neunikne! 📅 Kdy: 3.–7. listopadu 2026 📍 Kde: Brno, Valtice, Studenec a další místa podle programu 🎟️ Vstup na všechny akce je zdarma. Podrobnosti a informace o registraci na jednotlivé akce najdete na www.tydenavcr.cz. Těšíme se na vás! Přijďte se podívat, jak u nás děláme vědu.