Jan Mendel získal Cenu ministra zemědělství za rok 2026. Ocenění převzal 20. srpna během zahajovacího dne mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.

Ceny ministra zemědělství jsou určeny vědkyním a vědcům za mimořádné výsledky v oblasti zemědělského výzkumu. Letos bylo do soutěže přihlášeno celkem 56 návrhů. Ocenění se udělují ve dvou kategoriích – Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce do 35 let a Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje.

Jan Mendel získal 2. místo v kategorii Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje. S oceněním je spojena také finanční odměna ve výši 80 tisíc korun.

V každé kategorii byla oceněna první tři místa. Ceny předali ministr zemědělství Martin Šebestyán a předseda České akademie zemědělských věd Vilém Podrázský.

Ocenění je nejen uznáním kvalitní vědecké práce, ale také připomínkou významu výzkumu, jehož výsledky nacházejí uplatnění v zemědělské praxi.

Janovi k významnému úspěchu srdečně gratulujeme a přejeme mnoho dalších vědeckých úspěchů!

Více informací najdete v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství. 

Jak přenést aktuální zoologický výzkum do školní výuky? Také na to se zaměřil Letní vědecký kemp pro učitele přírodovědných předmětů, který se konal 3.–7. srpna 2026 v Běstvině. Do jeho programu se zapojili také vědci a vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, kteří pro účastníky připravili workshopy věnované globálním změnám, netopýrům a ptákům.

Alena Fornůsková se ve workshopu Globální změny optikou zvířat zaměřila na aktuální změny, které můžeme pozorovat v přírodě kolem nás. Změna klimatu, úbytek a proměna přirozených biotopů, intenzifikace zemědělství nebo šíření nepůvodních a invazních druhů mají významný dopad na biodiverzitu i fungování celých ekosystémů. Na konkrétních příkladech z výzkumu ÚBO se účastníci seznámili například s šířením bělozubky tmavé ve střední Evropě, problematikou invazních druhů ryb nebo s organismy, jejichž rozšíření se mění v souvislosti s probíhajícími globálními změnami. Pozornost byla věnována také patogenům, které se mohou společně se svými hostiteli či přenašeči dostávat do nových oblastí. Součástí workshopu byly praktické aktivity (analýza sovích vývržků), pracovní listy a ukázky toho, jak lze do sledování změn v přírodě zapojit žáky i veřejnost prostřednictvím občanské vědy (citizen science).

Jan Zukal a Kateřina Zukalová připravili workshop zaměřený na komunikaci a echolokaci živočichů. Účastníci se seznámili s principy zvukové komunikace a echolokace, jejich fyzikálními i behaviorálními aspekty a s tím, jak lze těchto vlastností využívat při výzkumu netopýrů.

Možnosti využití volně žijících ptáků ve výuce představili Tereza a Ondřej Kauzálovi ve workshopu Ptáci jako součást prostředí i výuky. Ptáci jsou díky své všudypřítomnosti, relativně snadnému pozorování a oblibě mezi veřejností ideální skupinou pro vysvětlování ekologických vztahů i principů vědeckého výzkumu. Účastníci získali konkrétní náměty pro práci se žáky – od sledování ptáků na krmítkách a v hnízdních budkách přes terénní exkurze a ukázky kroužkování až po možnosti zapojení škol do celonárodních projektů občanské vědy.

Učitelé si tak z Běstviny odvezli nejen nové poznatky, ale také praktické aktivity, pracovní materiály a inspiraci, jak se svými žáky pozorovat přírodu, pracovat s reálnými daty a přibližovat jim současné změny životního prostředí.

Syndrom bílého nosu (White-nose syndrome, WNS), způsobený plísní Pseudogymnoascus destructans, patří mezi nejzávažnější infekční onemocnění netopýrů na světě. V Severní Americe již vedl k úhynu milionů jedinců a u některých druhů způsobil dramatický pokles populací. Evropské druhy však infekci většinou přežívají. Zůstává ale nezodpovězená otázka – nezanechává jim onemocnění skryté následky, které ovlivňují jejich zdraví i dlouho po skončení zimního spánku? Právě na tuto otázku hledá odpověď nový česko-polský bilaterální projekt, do kterého se zapojili vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Veterinární univerzity Brno (VETUNI) a předních polských výzkumných institucí. Výzkum se zaměří na dlouhodobé dopady infekce během aktivní a rozmnožovací sezóny evropských netopýrů. Vědci budou zjišťovat, zda prodělaná infekce ovlivňuje stav létacích blan, zdravotní kondici, fungování imunitního systému nebo reprodukční úspěšnost. Výsledky projektu přinesou nové poznatky o dlouhodobém působení patogenů na volně žijící živočichy a pomohou lépe porozumět vztahům mezi hostitelem a patogenem. Získané informace mohou přispět nejen k účinnější ochraně evropských populací netopýrů, ale také k lepšímu pochopení vzniku a šíření infekčních onemocnění v přírodě. Hlavním řešitelem projektu v České republice je Veterinární univerzita Brno (VETUNI). Na řešení se podílejí také vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Polskou část projektu vede dr. Tomasz Kokurewicz z Wrocław University of Environmental and Life Sciences, spoluřešitelem je dr. Jan Boratyński z Mammal Research Institute of the Polish Academy of Sciences.