Dr Bethan Mason from the Institute of Vertebrate Biology of the Czech Academy of Sciences has been named one of this year's recipients of the Otto Wichterle Award, a prestigious distinction presented by the Czech Academy of Sciences to outstanding early-career researchers. She received the award on 24 June 2026 from the President of the Czech Academy of Sciences, Radomír Pánek.

Established in 2002, the Otto Wichterle Award recognises exceptional young scientists who have achieved outstanding results in their respective fields. The award also includes financial support to help recipients further develop their independent research careers.

Bethan Mason's research focuses on the interactions between primates, their gut parasites, and the surrounding ecosystem. Combining extensive fieldwork in Africa and Asia with modern metagenomic approaches, she investigates the ecology and evolution of host–parasite interactions, particularly in endangered African great apes, including gorillas and chimpanzees. Her work contributes to a better understanding of how human activities and environmental change influence parasite transmission and the health of wild primate populations.

The President of the Czech Academy of Sciences, Radomír Pánek, highlighted the importance of supporting talented researchers at the beginning of their independent scientific careers, emphasizing that the Otto Wichterle Award aims to help promising scientists pursue ambitious research and strengthen Czech science.

Congratulations to Bethan on this well-deserved recognition, and we wish her continued success in her scientific career!

Vědkyně Bethan Mason z Ústavu biologie obratlovců AV ČR patří mezi letošní laureáty Prémie Otto Wichterleho, prestižního ocenění Akademie věd ČR určeného mimořádně talentovaným mladým vědcům a vědkyním. Cenu převzala 24. června 2026 z rukou předsedy Akademie věd ČR Radomíra Pánka.

Prémie Otto Wichterleho se uděluje od roku 2002 perspektivním vědeckým pracovníkům a pracovnicím, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech. Ocenění je spojeno s finanční podporou ve výši 330 000 Kč rozloženou do tří let, která laureátům pomáhá dále rozvíjet jejich vědeckou kariéru.

Bethan Mason se ve svém výzkumu zaměřuje na vztahy mezi primáty, jejich střevními parazity a okolním ekosystémem. Propojuje náročnou terénní práci v Africe a Asii s moderními metagenomickými metodami a zkoumá především ohrožené africké lidoopy – gorily a šimpanze. Její výzkum přispívá k lepšímu pochopení toho, jak lidská činnost a změny životního prostředí ovlivňují dynamiku parazitárních infekcí a zdraví volně žijících populací primátů.

„Začínající vědecké talenty potřebují v rané fázi své kariéry výraznou podporu a prostor pro další rozvoj,“ uvedl při předávání cen předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Právě takovým vědcům a vědkyním je Prémie Otto Wichterleho určena.

Brno 16. června 2026 Kočka divoká se do české přírody postupně vrací, o jejím životě však stále víme jen málo. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR s podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR proto pomocí GPS obojků sledují pohyb jedinců, kteří se v posledních letech objevují v západních a jihozápadních Čechách. Po loňském monitoringu tří samců v Doupovských horách vybavili letos vysílačkami další čtyři kočky divoké v CHKO Český les. Získaná data ukážou, jak velká území využívají, kudy se krajinou pohybují a jaká opatření mohou přispět k účinnější ochraně tohoto kriticky ohroženého druhu. Bedřich, Anežka, Viktorka a Hugo – to jsou jména čtyř jedinců, které se letos v březnu a dubnu podařilo odchytit v oblasti CHKO Český les. Jedná se o jednu z mála oblastí výskytu vzácné kočky divoké v České republice. Právě do oblasti západních a jihozápadních Čech se k nám kočky šíří z Německa. Monitoring této skrytě žijící šelmy je mimořádně náročný, protože žijí skrytě a v krajině se pohybují velmi nenápadně. Výzkum probíhá v rámci projektu Technologické agentury ČR financovaný z programu Prostředí pro život, který od dubna 2024 řeší Ústav biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR). Kromě monitoringu pomocí fotopastí a chlupových pastí určených ke sběru DNA probíhá v rámci projektu také pilotní telemetrické sledování koček. V loňském roce vědci monitorovali pohyb tří samců v oblasti vojenského újezdu Hradiště v Doupovských horách. Letos se odchyt přesunul do Českého lesa. „Výskyt divokých koček v této oblasti je náhodně zaznamenáván už řadu let, ale až do roku 2024 jsme o nich měli jen minimum informací,“ říká Václav Bystřický, zoolog Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který se do monitoringu v Českém lese spolu se svou kolegyní Milenou Prokopovou aktivně zapojil, a doplňuje: „Projekt TAČR nám umožní získat podrobnější data o jejich početnosti a výskytu, proto jsme, jako Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, aplikačním garantem projektu.“ V září 2024 instalovali vědci v této oblasti přibližně třicet chlupových pastí v kombinaci s fotopastmi. Jelikož na většině lokalit se podařilo kočku divokou zaznamenat, výzkumný tým se zde rozhodl odchytit kočky divoké a získat podrobnější data o jejich pohybu. Obojky odhalují pohyb v krajině „GPS telemetrie umožňuje detailně sledovat pohyb zvířat v krajině. U koček divokých nám pomůže lépe porozumět jejich chování     i tomu, jaké prostředí preferují,“ vysvětluje zooložka Jarmila Krojerová z ÚBO AV ČR, jež je hlavní řešitelkou zmíněného projektu TAČR. Dosavadní výsledky ukazují, že prostorová aktivita samců může být překvapivě velká. Rekordmanem je loňský samec Pepík, který během devíti měsíců využíval území o rozloze přibližně 300 km². „Rozsah jeho pohybu nás skutečně překvapil. Jde      o velikost srovnatelnou s domovským okrskem naší větší kočkovité šelmy, rysa ostrovida,“ dodává Krojerová. Data zároveň potvrzují, že kočka divoká není zdaleka jen typicky lesním druhem. Využívá mozaikovitou krajinu kombinující lesy a otevřené plochy. Významnou část jejího teritoria tvoří louky navazující na lesní porosty, kde pravidelně loví drobné savce, především hraboše. Letošní odchyt dvou samic umožní vědcům poprvé detailněji sledovat i jejich prostorové nároky. „Ještě uvidíme, zda některá      ze sledovaných samic letos přivede na svět koťata,“ říká Milena Prokopová. Ta v minulosti pravděpodobně náhodně objevila          v Českém lese i mláďata kočky divoké. Jejich nález však tehdy nebyl geneticky potvrzen, a proto zatím jedinými dvěma oblastmi s potvrzenou reprodukcí koček divokých v ČR jsou Doupovské a Lužické hory. Pomozte najít obojky i další stopy Telemetrické obojky jsou vybaveny rozepínacím mechanismem, který umožňuje jejich automatické odpadnutí po roce bez nutnosti opětovného odchytu zvířete. Výzkumníci už vědí, že systém zafungoval. „Minimálně u jednoho z loňských samců, Matěje, víme, že mechanismus zafungoval správně a samec už běhá bez obojku,“ říká Krojerová. Protože však baterie v obojcích měly kratší životnost, než výrobce předpokládal, nepodařilo se zařízení dohledat. Vědci proto prosí o pomoc veřejnost v okolí Doupova. „Pokud by někdo telemetrický obojek našel a vrátil nám ho, budeme velmi rádi. Nálezce samozřejmě odměníme,“ dodává Krojerová. Do výzkumu kočky divoké se může zapojit i veřejnost. Vědci uvítají hlášení pozorování kočky divoké, fotografie z fotopastí nebo nálezy uhynulých zvířat se znaky kočky divoké. Každý podobný záznam pomůže lépe zdokumentovat návrat této vzácné šelmy do české přírody. Pozorování, či informace o výskytu lze hlásit na krojerova@ivb.cz nebo ukládat přes aplikaci BioLog do Nálezové databáze ochrany přírody. Odkaz na uložiště s foto/videodokumentací: https://drive.google.com/drive/folders/1UMT1IwnFFGX7u8ScFNwUe92kXHVGeDXq?usp=drive_link Úvodní foto: © Vladimír Čech ml.

Během konference zazněla velmi pestrá témata, od ochrany archeologického dědictví a nových poznatků o keltském osídlení severního Plzeňska přes dokumentaci válečných osudů obyvatel Třeště a výzkum kulturní plurality Karlovarska až po nové pohledy na sbírky východoevropského umění v Ostravě nebo zlepšování kvality ovzduší v okolí dětské léčebny v Ostrově u Macochy.

Alena Fornůsková zde představila výsledky projektu zaměřeného na Mapování a monitoring disperze bělozubky tmavé v Karlovarském kraji, realizovaný ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary.

Bělozubka tmavá (Crocidura russula) je nový druh savce pro Českou republiku, který se v posledních letech rychle šíří Karlovarským krajem. Projekt propojuje základní výzkum, ochranu přírody a aktivní zapojení veřejnosti. Právě díky stovkám hlášení od občanů se podařilo podrobně zmapovat současné rozšíření tohoto teplomilného, expandujícího druhu a sledovat jeho další šíření českou krajinou.

Výzkum zároveň pomáhá odpovědět na otázky, jaký dopad může mít příchod nového hmyzožravce na původní společenstva drobných zemních savců a zda může ovlivňovat cirkulaci patogenů významných pro zdraví volně žijících živočichů, hospodářských zvířat i člověka.

Setkání ukázalo, že regionální spolupráce Akademie věd ČR není pouze o vědeckých publikacích, ale především o přenosu poznatků do praxe a společném hledání řešení aktuálních výzev, kterým jednotlivé kraje čelí. Důležitou součástí je také stále větší zapojení regionálních partnerů a veřejnosti.

Děkujeme všem, kteří se do monitoringu bělozubky tmavé zapojili. Právě jejich aktivní účast ukazuje, že moderní věda může vznikat ve spolupráci výzkumníků, institucí i občanů.

Více informací o programu regionální spolupráce Akademie věd ČR naleznete na stránkách Akademie věd ČR.