Style guide

This page walks you through some of the built in typography styles for this Site. Take a look!

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny – to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky.

The following is a blockquote:

This is an example of a WordPress post, you could edit this to put information about your site so readers know where you are coming from. You can create as many posts as you like in order to share with your readers what is on your mind.


Now let’s check out an unordered list:

  • Unordered list item #1
  • Unordered list item #2
  • Unordered list item #3

And an ordered list:

  1. Ordered list item #1
  2. Ordered list item #2
  3. Ordered list item #3

What about headings?

Headline 1

Headline 2

Headline 3

Headline 4

Headline 5
Headline 6

What about headings with links?

Headline 1

Headline 2

Headline 3

Headline 4

Headline 5
Headline 6

Last but not least, let’s see what a button looks like:

Button


+420 560590606, dabrahamova@ivb.cz, administrative officer
+420 560590606, dabrahamova@ivb.cz, administrativní pracovník
+420 543422523, adamek@ivb.cz, ecology of fish
+420 543422523, adamek@ivb.cz, ekologie ryb
+420 560590614, albrecht@ivb.cz, evolutionary ecology, ecology of birds
+420 560590614, albrecht@ivb.cz, evoluční ekologie, ekologie ptáků
+420 560590614, albrechtova@ivb.cz, postkopulační pohlavní výběr
+420 560590614, albrechtova@ivb.cz,
bachorec@ivb.cz, ekofyziologie netopýrů
bachorec@ivb.cz, ecophysiology of bats
+420 560590613, stuartj.e.baird@gmail.com, evolutionary biology, population genetics
+420 560590613, stuartj.e.baird@gmail.com, evoluční biologie, populační genetika
barancekova@ivb.cz,
barancekova@ivb.cz,
+420 560590607, bartakova.v@ivb.cz, molecular ecology

2026-06-08 10:52:25
Nástup: od 7/2026 nebo dle dohody, pracoviště Brno, Květná 170/8 Pracovní úvazek: 100% (možno i nižší, dle dohody) Náplň práce
  • údržba a obsluha rybochovných a akvarijních systémů
  • zajištění nákupu materiálu a základní administrativní agenda
  • vedení a aktualizace evidence chovů
  • každodenní péče o experimentální i chovné populace ryb
  • asistence při experimentálních pracích
Požadavky
  • základní zkušenost s chovem ryb
  • ochota učit se nové postupy a pracovat v laboratorním prostředí
  • schopnost samostatné i týmové práce
Výhodou
  • technická zručnost (údržba zařízení, drobné opravy)
  • základní znalost angličtiny
  • řidičský průkaz sk. B
Nabízíme
  • různorodou a prakticky orientovanou práci ve výzkumném prostředí
  • možnost zapojení do experimentálních projektů
  • flexibilní pracovní režim dle dohody
  • stabilní zázemí veřejné výzkumné instituce
V případě zájmu zašlete stručný životopis a krátký motivační dopis. Kontakt: Martin Reichard, tel. 543 422 522, e-mail: reichard@ivb.cz, www.reichardlab.cz Datum vyhlášení: 1. 6. 2026 Termín podání přihlášek: do 22. 6. 2026
2026-06-06 10:43:18

Přijďte s námi oslavit Den biodiverzity a objevte fascinující svět jedné z nejtajemnějších šelem našich lesů – kočky divoké.

Kdy: 13. června 2026 od 9:00 do 14:30

Kde: Národní zoo Bojnice, areál Studnička

Víte, že tato vzácná šelma žije i v našich lesích, přesto ji spatří jen málokdo? Během akce se dozvíte zajímavosti o jejím životě, ochraně i výzkumu. Připraveny jsou interaktivní aktivity pro děti i dospělé, ukázky monitoringu v přírodě a prezentace moderních metod, díky nimž vědci sledují populaci kočky divoké.

Zjistíte také, co tento vzácný druh ohrožuje a proč je jeho ochrana důležitá.

Akce je určena rodinám s dětmi i široké veřejnosti.

Těšíme se na setkání s vámi a společné objevování přírody kolem nás.

2026-06-05 13:14:14
Brno 3. června 2026 Šakal obecný se během několika posledních desetiletí rychle šíří Evropou a proniká i do oblastí, kde se dříve nikdy nevyskytoval. Nová mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution, na které se podíleli i vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, ukazuje, že za expanzí stojí kombinace klimatických změn, proměny krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Klíčovou roli přitom hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 % evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek své současné rozlohy výskytu. Šakal obecný (Canis aureus) patří mezi nejrychleji expandující savce současné Evropy. Ještě v 19. století a velkou část století dvacátého byl jeho výskyt omezen především na Balkán a oblasti kolem Černého moře. Od osmdesátých let minulého století se však začal rychle šířit směrem do střední, západní i severní Evropy. Dnes se objevuje například v Německu, Rakousku, Polsku, Pobaltí, Skandinávii nebo Francii. V České republice byl první doložený výskyt šakala zaznamenán v roce 1998 na jižní Moravě, první rozmnožování pak v roce 2017. Vědci analyzovali téměř 9000 akustických monitoringů z 13 evropských zemí a sledovali, které faktory výskyt šakalů podporují, nebo naopak omezují, Ukázalo se, že šakalům prospívají krátké zimy, mozaikovitá krajina a blízkost vodních ploch. Nejvýznamnějším faktorem je ale ubývající přítomnost vlka obecného. Člověk mění vztahy mezi predátory Současně lidská sídla poskytují šakalům jakýsi „ochranný štít“. V blízkosti lidí totiž vlci omezují svou aktivitu, a šakali tak mohou bezpečněji přežívat i v oblastech s trvalým výskytem vrcholových predátorů. „Výsledky ukazují, že člověk dnes výrazně ovlivňuje vztahy mezi predátory v evropské krajině. Šakalům nepomáhá jen změna klimatu nebo fragmentace krajiny, ale i to, že v okolí lidských sídel nacházejí útočiště před vlky,“ vysvětluje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. „Šakal je mimořádně přizpůsobivý druh. Dokáže využívat zemědělskou krajinu, okraje měst i silně pozměněná stanoviště. Právě tato ekologická flexibilita stojí za jeho úspěšným a rychlým šířením Evropou,“ doplňuje Martin Šálek. Autoři ve studii upozorňují, že návrat vlků do evropské krajiny může další šíření šakalů částečně zpomalit. Obnova populací vrcholových predátorů tak může fungovat jako přirozený mechanismus regulace středně velkých šelem. Efekt však výrazně oslabuje právě lidská přítomnost. „Ochrana velkých šelem není jen otázkou samotných druhů, ale celého fungování ekosystémů. Jakmile člověk změní vztahy mezi predátory, může to ovlivnit rozšíření živočichů v celoevropském měřítku,“ uzavírá Martin Šálek. Výzkum propojuje data z rozsáhlého mezinárodního monitoringu a představuje dosud nejkomplexnější pohled na ekologické faktory, které ovlivňují současnou expanzi šakala obecného v Evropě. Martin Šálek se od roku 2011 podílí na budování mezinárodní odborné sítě GOJAGE sdružující specialisty na tento druh a koordinoval také jeden z prvních rozsáhlých výzkumů biotopových vazeb šakala na Balkáně. Terénní data získaná během expedic v Rumunsku a Bulharsku přispěla ke vzniku prvních komplexních studií ekologických nároků a adaptability šakala při využívání prostředí. Tyto poznatky se následně staly důležitou součástí současných celoevropských analýz vysvětlujících rychlou expanzi tohoto druhu. Výzkum podpořil program Strategie AV21 „Krize biodiverzity“ Akademie věd ČR. Odkaz na publikaci.
2026-06-03 13:00:45

Od 4. do 6. června se opět setkáme na největší popularizační akci v České republice – Veletrhu vědy v PVA EXPO Praha Letňany. Na stánku Ústavu biologie obratlovců AV ČR vás letos zveme do role vědeckých detektivů.

Zjistíte, jak biologové odhalují přítomnost zvířat v krajině pomocí stop, trusu nebo fotopastí, a vyzkoušíte si také práci v laboratoři, kde se z DNA určuje druh, pohlaví či příbuznost jednotlivých zvířat.

Ukážeme vám, že vědu může dělat každý. Seznámíme vás s projekty občanské vědy (citizen science), díky kterým mohou lidé přispívat k výzkumu přírody ve svém okolí. Společně se podíváme také do Afriky, kde naši vědci sledují zdraví volně žijících zvířat a studují přenos nemocí mezi zvířaty a člověkem.

Přijďte si vyzkoušet, jaké to je pátrat po tajemstvích přírody. Možná zjistíte, že věda je jedna velká detektivka! 

Kdy: 4.–6. června 2026, každý den 10:00–18:00
Kde: PVA EXPO Praha Letňany
Vstup: zdarma

Těšíme se na vás!


Květná 8
603 00 Brno

Martin Reichard 

+420 543 422 522
reichard@ivb.cz 

Kontakt pro veřejnost a média:

Radka Valterová, valterova@ivb.cz

Sekretariát: +420 543 422 540, novotna@ivb.cz 

datová schránka: xcznq8p

Květná 8
603 00 Brno

Martin Reichard 

+420 543 422 522
reichard@ivb.cz 

Kontakt pro veřejnost a média:

Radka Valterová, valterova@ivb.cz

Sekretariát: +420 543 422 540, novotna@ivb.cz 

datová schránka: xcznq8p

Studenec 122
675 02 Koněšín

Oldřich Tomášek

+420 560 590 604
tomasek@ivb.cz

Kontakt pro veřejnost a média:

Alena Fornůsková, fornuskova@ivb.cz

Studenec 122
675 02 Koněšín

Oldřich Tomášek

+420 560 590 604
tomasek@ivb.cz

Kontakt pro veřejnost a média:

Alena Fornůsková, fornuskova@ivb.cz

Klášterní 2
691 42 Valtice

Ivo Rudolf

+420 519 352 961
rudolf@ivb.cz

Klášterní 2
691 42 Valtice

Ivo Rudolf

+420 519 352 961
rudolf@ivb.cz

Mohelno 134
675 75

Věra Pospíšilová 

+420 543 422 501
pospisilova@ivb.cz

Mohelno 134
675 75

Věra Pospíšilová 

+420 543 422 501
pospisilova@ivb.cz


2026-06-08 10:52:25
Nástup: od 7/2026 nebo dle dohody, pracoviště Brno, Květná 170/8 Pracovní úvazek: 100% (možno i nižší, dle dohody) Náplň práce
  • údržba a obsluha rybochovných a akvarijních systémů
  • zajištění nákupu materiálu a základní administrativní agenda
  • vedení a aktualizace evidence chovů
  • každodenní péče o experimentální i chovné populace ryb
  • asistence při experimentálních pracích
Požadavky
  • základní zkušenost s chovem ryb
  • ochota učit se nové postupy a pracovat v laboratorním prostředí
  • schopnost samostatné i týmové práce
Výhodou
  • technická zručnost (údržba zařízení, drobné opravy)
  • základní znalost angličtiny
  • řidičský průkaz sk. B
Nabízíme
  • různorodou a prakticky orientovanou práci ve výzkumném prostředí
  • možnost zapojení do experimentálních projektů
  • flexibilní pracovní režim dle dohody
  • stabilní zázemí veřejné výzkumné instituce
V případě zájmu zašlete stručný životopis a krátký motivační dopis. Kontakt: Martin Reichard, tel. 543 422 522, e-mail: reichard@ivb.cz, www.reichardlab.cz Datum vyhlášení: 1. 6. 2026 Termín podání přihlášek: do 22. 6. 2026
2026-06-06 10:43:18

Přijďte s námi oslavit Den biodiverzity a objevte fascinující svět jedné z nejtajemnějších šelem našich lesů – kočky divoké.

Kdy: 13. června 2026 od 9:00 do 14:30

Kde: Národní zoo Bojnice, areál Studnička

Víte, že tato vzácná šelma žije i v našich lesích, přesto ji spatří jen málokdo? Během akce se dozvíte zajímavosti o jejím životě, ochraně i výzkumu. Připraveny jsou interaktivní aktivity pro děti i dospělé, ukázky monitoringu v přírodě a prezentace moderních metod, díky nimž vědci sledují populaci kočky divoké.

Zjistíte také, co tento vzácný druh ohrožuje a proč je jeho ochrana důležitá.

Akce je určena rodinám s dětmi i široké veřejnosti.

Těšíme se na setkání s vámi a společné objevování přírody kolem nás.

2026-06-05 13:14:14
Brno 3. června 2026 Šakal obecný se během několika posledních desetiletí rychle šíří Evropou a proniká i do oblastí, kde se dříve nikdy nevyskytoval. Nová mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution, na které se podíleli i vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, ukazuje, že za expanzí stojí kombinace klimatických změn, proměny krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Klíčovou roli přitom hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 % evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek své současné rozlohy výskytu. Šakal obecný (Canis aureus) patří mezi nejrychleji expandující savce současné Evropy. Ještě v 19. století a velkou část století dvacátého byl jeho výskyt omezen především na Balkán a oblasti kolem Černého moře. Od osmdesátých let minulého století se však začal rychle šířit směrem do střední, západní i severní Evropy. Dnes se objevuje například v Německu, Rakousku, Polsku, Pobaltí, Skandinávii nebo Francii. V České republice byl první doložený výskyt šakala zaznamenán v roce 1998 na jižní Moravě, první rozmnožování pak v roce 2017. Vědci analyzovali téměř 9000 akustických monitoringů z 13 evropských zemí a sledovali, které faktory výskyt šakalů podporují, nebo naopak omezují, Ukázalo se, že šakalům prospívají krátké zimy, mozaikovitá krajina a blízkost vodních ploch. Nejvýznamnějším faktorem je ale ubývající přítomnost vlka obecného. Člověk mění vztahy mezi predátory Současně lidská sídla poskytují šakalům jakýsi „ochranný štít“. V blízkosti lidí totiž vlci omezují svou aktivitu, a šakali tak mohou bezpečněji přežívat i v oblastech s trvalým výskytem vrcholových predátorů. „Výsledky ukazují, že člověk dnes výrazně ovlivňuje vztahy mezi predátory v evropské krajině. Šakalům nepomáhá jen změna klimatu nebo fragmentace krajiny, ale i to, že v okolí lidských sídel nacházejí útočiště před vlky,“ vysvětluje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. „Šakal je mimořádně přizpůsobivý druh. Dokáže využívat zemědělskou krajinu, okraje měst i silně pozměněná stanoviště. Právě tato ekologická flexibilita stojí za jeho úspěšným a rychlým šířením Evropou,“ doplňuje Martin Šálek. Autoři ve studii upozorňují, že návrat vlků do evropské krajiny může další šíření šakalů částečně zpomalit. Obnova populací vrcholových predátorů tak může fungovat jako přirozený mechanismus regulace středně velkých šelem. Efekt však výrazně oslabuje právě lidská přítomnost. „Ochrana velkých šelem není jen otázkou samotných druhů, ale celého fungování ekosystémů. Jakmile člověk změní vztahy mezi predátory, může to ovlivnit rozšíření živočichů v celoevropském měřítku,“ uzavírá Martin Šálek. Výzkum propojuje data z rozsáhlého mezinárodního monitoringu a představuje dosud nejkomplexnější pohled na ekologické faktory, které ovlivňují současnou expanzi šakala obecného v Evropě. Martin Šálek se od roku 2011 podílí na budování mezinárodní odborné sítě GOJAGE sdružující specialisty na tento druh a koordinoval také jeden z prvních rozsáhlých výzkumů biotopových vazeb šakala na Balkáně. Terénní data získaná během expedic v Rumunsku a Bulharsku přispěla ke vzniku prvních komplexních studií ekologických nároků a adaptability šakala při využívání prostředí. Tyto poznatky se následně staly důležitou součástí současných celoevropských analýz vysvětlujících rychlou expanzi tohoto druhu. Výzkum podpořil program Strategie AV21 „Krize biodiverzity“ Akademie věd ČR. Odkaz na publikaci.