Netopýři jsou v posledních letech často zmiňováni v souvislosti s původem viru SARS‑CoV‑2 a pandemií covidu‑19. Jsou ale opravdu tak nebezpeční? Máme se jich bát, nebo jsou pro nás užitečnými pomocníky? Jak funguje jejich imunita a co netopýry ohrožuje? O těchto otázkách a také o výzkumu netopýrů v Evropě a Asii bude hovořit doc. Mgr. Jan Zukal, Dr., MBA z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Kdy: 12. října 2026 od 17:00 Kde: Knihovna Jiřího Mahena, Kobližná 4, 602 00 Brno, Malý sál (5. NP) Vstup: zdarma Těšíme se na vás!

Mezinárodní tým vědců včetně odborníků z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK, Národního muzea a Ústavu biologie obratlovců AV ČR přepsal evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, zveřejněná v časopise Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem. Evropská kolébka jediných létajících savců Netopýři tvoří téměř pětinu všech druhů žijících savců a jsou zcela nezastupitelní pro udržení zdravých ekosystémů, jelikož opylují rostliny a spotřebovávají obrovské množství škodlivého hmyzu. Vědecká komunita se po desetiletí domnívala, že netopýři původně vznikli v Asii, Africe nebo v Severní Americe. Převratná studie mezinárodního konsorcia Bat1K však tyto předpoklady zcela vyvrací. Na výzkumu se významně podíleli také čeští vědci. Marek Uvizl a Petr Benda působí na Přírodovědecké fakultě UK a zároveň v Národním muzeu v Praze. Tým autorů doplnil také Peter Vallo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Společně s dalšími odborníky ze 64 zemí analyzovali dosud největší soubor 103 genomů (tj. kompletních genetických kódů jednotlivých druhů) zastupujících všech 21 známých současných čeledí netopýrů a propojili je s 44 fosilními nálezy z celého světa. Výsledky ukázaly, že netopýři vznikli přibližně před 65 miliony let v Evropě a odtud se přes Afriku rozšířili do celého světa. Vzorky pro sekvenování obstarali rovněž Petr Benda a Peter Vallo. „Drobný netopýr žlázokřídlec Seabrův (Cistugo seabrae), kterého jsme pro projekt Bat1K dovezli z Namibie, náleží do endemické jihoafrické čeledi žlázokřídlecovití (Cistugidae), která zahrnuje jen dva vzácně se vyskytující druhy” uvádí Petr Benda z Přírodovědecké fakulty UK a Národního muzea. Let a biologický sonar od samého počátku Výzkumnému týmu se poprvé v historii podařilo rekonstruovat genetický kód společného předka všech dnešních netopýrů. Vědci zjistili, že schopnost aktivního letu i echolokace – tedy orientace v prostoru pomocí ultrazvukových ozvěn – se u netopýrů vyvinula téměř současně na samém počátku jejich evoluce. Právě tato kombinace vlastností zajistila netopýrům obrovský evoluční úspěch. „Je skvělé, že se díky úsilí tolika lidí podařilo propojit moderní metody sekvenování DNA a studia fosilních nálezů, a tím rozplést složitou evoluční historii netopýrů a jejich unikátních vlastností,“ popisuje význam studie spoluautor Marek Uvizl z Přírodovědecké fakulty UK,  Národního muzea a University College Dublin. Klíč ke zdraví a dlouhověkosti lidí Kromě schopnosti létat vynikají netopýři neobvyklou odolností vůči těžkým virovým infekcím a na svou velice malou tělesnou hmotnost se dožívají mimořádně vysokého věku. Nově vytvořená genetická mapa vědcům poprvé poskytuje přesný návod, jak vyhledat konkrétní úseky DNA zodpovědné za tyto unikátní vlastnosti. Výsledky tohoto výzkumu mohou do budoucna zásadně pomoci v lidské medicíně, zejména při studiu mechanismů stárnutí a boji proti infekčním chorobám. Bibliografická citace: Morales et al.. Reference genomes and fossils revise bat family phylogeny and biogeography. Nature (2026). 

Přijďte 25. září na Noc vědy za našimi vědci na Oddělení parazitologie do Univerzitního kampusu Bohunice. Společně s kolegy z univerzity pro vás připravili pestrý program s názvem: I škůdce má své škůdce: Když příroda komunikuje beze slov Šváby, housenky nebo kobylky často vnímáme pouze jako nevítané návštěvníky a škůdce. Také oni však mají své nepřátele, kteří dokážou zásadně ovlivnit jejich život. Vydejte se do pozoruhodného mikrosvěta parazitů a poznejte organismy, které žijí uvnitř svých hostitelů, nebo dokonce mění jejich chování. Zblízka si prohlédnete živý hmyz, parazitické hlístice, strunovce schopné ovládat své hostitele i mikroskopické prvoky ukryté v hmyzích tělech. Zjistíte, jak paraziti regulují populace škůdců a jakou roli hrají ve fungování přírodních ekosystémů. Přijďte objevit svět, v němž i ti nejmenší tvorové sehrávají velkou úlohu – a ani škůdci v něm nejsou nikdy sami.

Co vás čeká?

• Pitva švába každých 30 minut – zjistíte, jací parazité se mohou ukrývat v jeho útrobách.
• Ukázka živého hmyzu – prohlédnete si ho zblízka, možná dokonce na vlastní ruce.
• Parazité hmyzu pod mikroskopem – objevte skryté spolubydlící v miniaturním světě.
• Úniková hra – vyřešte záhady hmyzího světa a dostaňte se k pokladu.
• Největší živý šváb na světě – jedinečná příležitost vidět ho na vlastní oči!

Vstup je zdarma! Těšíme se na vás!

Česko získalo novou odbornou platformu, která propojí vědce, státní správu a odborné organizace. Jejím cílem bude spojit síly k řešení výzev spojených s úbytkem biodiverzity. Asociaci pro výzkum a podporu biodiverzity založili účastníci konference, která se uskutečnila 14.–15. září 2026 na zámku v Třešti. Konference, uspořádané v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Krize biodiverzity, se vedle zástupců pořádajících ústavů Akademie věd ČR zúčastnili také odborníci z univerzit, Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Krize biodiverzity je vedle klimatické změny jednou z nejvážnějších ekologických hrozeb současnosti. Chceme proto propojit vědecké poznatky z různých oblastí a nabídnout je státní správě, odborné veřejnosti i celé společnosti,“ uvádí Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR. Program konference propojil odborné přednášky s facilitovanými pracovními bloky. Účastníci společně pojmenovali hlavní příčiny úbytku biologické rozmanitosti, diskutovali o mostech mezioborové spolupráce a hledali cesty, jak účinněji přenášet vědecké poznatky do rozhodování státní správy i praktické ochrany přírody. Konkrétním výsledkem konference je vznik Asociace pro výzkum a podporu biodiverzity. Nová odborná asociace propojí akademickou sféru, státní správu, odborné společnosti, neziskové organizace a další součásti občanské společnosti. Bude shromažďovat a vyhodnocovat vědecké poznatky o stavu biodiverzity, poskytovat nezávislá odborná stanoviska, podporovat informování veřejnosti a spolupracovat s obdobnými iniciativami v zahraničí. „Úbytek biodiverzity nelze řešit bez spolupráce vědců, státní správy, ochranářů a dalších aktérů. Nová asociace jim poskytne prostor pro otevřenou komunikaci a hledání řešení založených na aktuálních vědeckých poznatcích,“ zmiňuje Jan Zukal z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Ustavení odborné asociace je jedním z cílů pětiletého výzkumného programu Strategie AV21 Krize biodiverzity, který koordinuje Botanický ústav AV ČR ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců AV ČR a dalšími pracovišti Akademie věd. Kontakt pro média: doc. Mgr. Jan Zukal, Dr., MBA Ústav biologie obratlovců AV ČR zukal@ivb.cz +420 777 201 776