Pochopení důvodů vnitropopulační variability v délce života a její spojitost s ostatními složkami
životní historie plynoucí z individuální heterogenity je jedním ze základních aspektů současného
výzkumu stárnutí. Pomocí kombinace dat z přírodních populací a experimentálního přístupu
navrhujeme studovat zdroje a dopady vnitropopulační variability ve stárnutí u modelového
taxonu s extrémně krátkou délkou života – anuálního halančíka Nothobranchius furzeri a
skupinou blízce příbuzných druhů. Za využití demografického, fyziologického a histologického
přístupu se zaměříme na studium (i) vlivu predace, soupeření mezi samci a geneticky či
hormonálně ovlivněné náchylnosti k funkčním problémům na pohlavní rozdíly v délce života, (ii)
souvislostí mezi samčími barevnými morfami a specifickými charakteristikami životní strategie,
(iii) existence syndromu životního tempa na vnitropopulační úrovni and (iv) vztahem mezi
růstem a stárnutím během embryonální a postembryonální fáze života, se zaměřením na vliv
somatotropní regulační dráhy.