GA ČR podpoří osm nových česko-německých výzkumných projektů – jedním z nich je i projekt Radima Blažka z ÚBO AV ČR

Grantová agentura ČR (GA ČR) ve spolupráci s německou agenturou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) podpoří osm nových projektů českých a německých vědců a vědkyň. Všechny projekty budou trvat tři roky a začnou se řešit ještě v letošním roce. Hodnocení jednotlivých návrhů projektů proběhlo formou Lead Agency, kdy jedna agentura působí jako hodnotící subjekt a druhá od ní hodnocení přebírá. GA ČR u dvou projektů figurovala jako agentura partnerská a hodnocení převzala od německých kolegů a u zbývajících šesti pak vystupovala jako agentura hodnotící a předala německým kolegům své hodnocení. Každá z agentur bude během výzkumu financovat náklady vědců ze své země.

Spolupráce s německou agenturou probíhá díky iniciativě WEAVE, jejíž je GA ČR zakládajícím členem, a která má za cíl propojit do roku 2025 celkem 12 evropských agentur podporujících základní výzkum.

Úspěšných projektů je celkem osm, uchazeči pochází z předních českých výzkumných institucí – ústavů Akademie věd ČR, Českého vysokého učení technického v Praze, Univerzity Karlovy či z České geologické služby.

Více o úspěšných projektech zde: https://vedavyzkum.cz/granty-a-dotace/granty-a-dotace/ga-cr-podpori-osm-novych-cesko-nemeckych-vyzkumnych-projektu

https://gacr.cz/celkem-osm-novych-cesko-nemeckych-vyzkumnych-projektu/

Mezi podpořenými projekty je i projekt Radima Blažka s názvem Fenotypové a molekulární koreláty paralelní evoluce diapauzy a stárnutí u afrických anuálních ryb. Radim se v tomto projektu bude zabývat srovnáváním stárnutí u halančíků s různými životními strategiemi.

„Anuálním halančíkům se říká instantní rybičky. Jsou totiž schopní přežít vyschnutí tůně, kterou obývají, jako jikry v sedimentu dna vyschlé tůně,“ říká Radim Blažek. Pozastavení vývoje embrya v jikře umožňující přežití anuálních halančíků v dočasných tůních se nazývá diapauza. S následujícím obdobím dešťů se z jiker naráz líhne nová generace rybiček, která extrémně rychle roste a dospívá. Anuální halančíci jsou schopni dospět již během dvou týdnů od vylíhnutí, což z nich dělá nejrychleji dospívající obratlovce. Vše v přírodě má ale svou cenu a cena za možnost přežít vyschnutí tůně a překotný růst a dospívání je brzké stárnutí a krátký život.

Radim bude na projektu spolupracovat s prof. Alessandrem Cellerinem působícím na Leibnitzově institutu pro výzkum stárnutí v německé Jeně. „Na základě předchozích zjištění předpokládáme, že molekulární mechanismy spojené s diapauzou mohou mít vliv na stárnutí a délku života. Plánujeme analyzovat schopnost přizpůsobení související s životními historiemi a jejich molekulární pozadí v kontextu života v dočasných tůních a evoluci délky života u několika linií halančíků využitím analýzy transkriptomu a proteomu,“ uzavírá Radim Blažek.

Galerie

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email