Schopnost hibernovat a/nebo využívat denní strnulost neboli torpor je adaptivním fyziologickým znakem, který zajišťuje přežití klimatických extrémů a období s nedostatkem potravy.
Plánujeme studovat proměnlivost reakcí na mnohočetné stresory u hibernujících netopýrů na úrovni organizmu a buňky ve vztahu k zásadním změnám v tělesné teplotě a metabolizmu během cyklu torpor-probuzení. Budeme kvantifikovat parametry definující zdravotní stav a mikrobiom netopýrů, identifikujeme patogenní mikroorganizmy a jejich faktory virulence a propojíme infekční tlak a buněčnou odpověď na stresory s genomickou variabilitou.
Buněčné linie odvozené z tkání netopýrů poslouží jako špičková in vitro technologie pro studium detoxikace během cyklu torpor-probuzení, rozdílů v přirozené imunitě a oxidačním stresu v reakci na intra- a extra-celulární patogeny a koexpozice stresory s imunotoxikologickým dopadem. Zatímco studium mikroorganizmů může být zdrojem biotechnologicky relevantních molekul, znalosti reakce tkání a buněk na hypotermii jsou důležitým pokrokem v biomedicíně.