Letošní terénní výzkum hnízdního parazitismu kukačky obecné se neobešel bez pomoci studentů. Tři z nich jsou středoškolačky Ludmila Mezníková z Wichterleho gymnázia Ostrava, Barbora Němcová ze Střední školy hotelnictví, gastronomie a lesnictví Bzenec a Lucie Váňová z Gymnázia Botičská Praha, zapojené do programu @otevrenaveda, který umožňuje talentovaným studentům nahlédnout do světa skutečného výzkumu.
Pod vedením Michala Šulce si vyzkoušejí všechny fáze vědecké práce – od studia odborné literatury přes sběr dat v terénu a jejich analýzu až po interpretaci výsledků a jejich prezentaci na závěrečné studentské konferenci před odbornou porotou.
A čemu se letos věnují?
Kukačky kladou svá vejce do hnízd jiných druhů ptáků – u nás nejčastěji rákosníka velkého. Hostitelé však často cizí vejce rozpoznají a odstraní. Kukačky proto během evoluce vyvinuly mimetická vejce, která se svým zbarvením a kresbou nápadně podobají vejcím hostitele. Čím jsou podobnější, tím větší je šance, že je hostitel přijme a vyvede kukaččí mládě.
Vědci už mnoho let zkoumají, jak podobnost vajec ovlivňuje jejich rozpoznání různými hostiteli. K měření jejich zbarvení se však používají dvě hlavní metody – spektrofotometrie, která přesně měří odrazivost světla od skořápky, a kalibrovaná fotografie, která umožňuje analyzovat barvy z digitálních snímků. Přesto dosud nikdo systematicky neporovnal, zda obě metody poskytují stejné výsledky.
Právě to je cílem letošního projektu Otevřená věda. Pokud se vše podaří a výsledky se podaří publikovat ve vědeckém časopise, mohly by přispět k lepšímu pochopení evoluce zbarvení nejen kukaččích vajec
A co je neméně důležité – sběr dat v terénu na Mutěnických rybnících jsme si všichni velice užili a studentky si na vlastní kůži vyzkoušely, co všechno obnáší práce vědce.
Gallery
