Populace šimpanzů (Pan troglodytes) žijící na ostrově Rubondo (Tanzánie) vznikla na základě introdukce 17 jedinců v 60. letech a je jedinou úspěšně vypuštěnou populací s minimem zásahu člověka během procesu introdukce i poté. Populace představuje unikátní model pro studie adaptací šimpanzů k širokému spektru nových enviromentálních faktoru. Projekt studoval tyto šimpanze jako modelovou populaci, která se dokázala přizpůsobit novému prostředí z hlediska potravního chování, sebemedikace a přenosů parazitu mezi introdukovanými šimpanzi, původními kočkodany zelenými (Cercopithecus aethiops) a lidmi. Data týkající se potravního chování a sebemedikace byly získávány pomocí přímých pozorování, analýz trusu a potravních zbytku. Vzorky trusu šimpanzů, kočkodanů zelených a lidí byly parazitologicky zpracovány a následně srovnávány. Získaná data přispěla k porozumění behaviorální a ekologické flexibility šimpanzů a napomohla při zvyšování úspěchů dalších (re)introdukcí.
