Brno 18. května 2026
Paraziti se mezi lidmi, psy a volně žijícími primáty přenášejí častěji, než se dosud myslelo. Výzkum Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity ukazuje, že v tropických lesích Středoafrické republiky sdílejí lidé a zvířata stejné typy infekcí. Studie publikovaná v časopise Emerging Infectious Diseases obsahuje důležité informace pro prevenci onemocnění v oblastech, kde se lidé
a zvířata denně potkávají.
Výzkumníci analyzovali vzorky trusu lidí, psů a několika druhů primátů z chráněné oblasti Dzanga-Sangha ve Středoafrické republice. Pomocí moderních molekulárních metod zkoumali genetické varianty parazitických hlístic rodu Strongyloides, což jsou půdou přenášení parazité a podle odhadů je jimi infikováno více než 600 milionů lidí po celém světě.
Parazit byl v této oblasti zjištěn u 76 % testovaných lidí, 60 % psů a 59 % goril. Analýza zároveň odhalila, že některé genetické varianty se objevují u různých hostitelů současně, což potvrzuje úzké propojení nejen mezi lidmi, ale i mezi lidmi a zvířaty.
„Zjistili jsme, že některé haplotypy parazitů se vyskytují současně u lidí, psů i primátů. To dokazuje, jak propojené jsou infekční cykly v prostředí, kde lidé a divoká zvířata žijí v každodenním kontaktu,“ vysvětluje Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR), spoluautorka studie.
Sdílené infekce mezi lidmi a psy
Zvlášť výrazné bylo sdílení parazitů mezi lidmi a psy. V afrických vesnicích se psi běžně pohybují volně mezi lidskými sídly a okolním lesem a mohou tak infekce přenášet oběma směry. Do studie byli zahrnuti i lovečtí psi, kteří se pravidelně dostávají přímo do prostředí obývaného primáty.
„Naše výsledky ukazují, že psi mohou hrát roli důležitých hostitelů a přispívat k cirkulaci těchto parazitů v lidské populaci. U háďátka střevního (Strongyloides stercoralis) je sdílení s člověkem dobře známé. My jsme však u psů identifikovali i jiný druh – S. fuelleborni, který je primárně parazitem primátů a u lidí se vyskytuje pouze v oblastech, kde dochází k jejich kontaktu s primáty. U psů dosud popsán nebyl,“ říká Eva Nosková z ÚBO AV ČR.
Paraziti rodu Strongyloides patří mezi patogeny, jejichž kontrolu Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za prioritní. Výzkum však naznačuje, že jejich potlačení je velmi obtížné. Paraziti mají složité životní cykly zahrnující více hostitelů a částečně se vyvíjejí
v půdě. To znamená, že i po léčbě se lidé mohou snadno znovu nakazit.
„V takových ekosystémech nestačí řešit infekci pouze u lidí. Je nutné uvažovat komplexně
o vztazích mezi člověkem, zvířaty a prostředím – tedy podle principu One Health,“ doplňuje Barbora Pafčo.
Studie tak zdůrazňuje, že pro pochopení šíření parazitárních infekcí nestačí sledovat pouze lidskou populaci. Klíčové je zkoumat celé ekosystémy a propojení mezi jejich jednotlivými složkami.
Odkaz na publikaci zde.