Syndrom bílého nosu (White-nose syndrome, WNS), způsobený plísní Pseudogymnoascus destructans, patří mezi nejzávažnější infekční onemocnění netopýrů na světě. V Severní Americe již vedl k úhynu milionů jedinců a u některých druhů způsobil dramatický pokles populací. Evropské druhy však infekci většinou přežívají. Zůstává ale nezodpovězená otázka – nezanechává jim onemocnění skryté následky, které ovlivňují jejich zdraví i dlouho po skončení zimního spánku?
Právě na tuto otázku hledá odpověď nový česko-polský bilaterální projekt, do kterého se zapojili vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Veterinární univerzity Brno (VETUNI) a předních polských výzkumných institucí. Výzkum se zaměří na dlouhodobé dopady infekce během aktivní a rozmnožovací sezóny evropských netopýrů. Vědci budou zjišťovat, zda prodělaná infekce ovlivňuje stav létacích blan, zdravotní kondici, fungování imunitního systému nebo reprodukční úspěšnost.
Výsledky projektu přinesou nové poznatky o dlouhodobém působení patogenů na volně žijící živočichy a pomohou lépe porozumět vztahům mezi hostitelem a patogenem. Získané informace mohou přispět nejen k účinnější ochraně evropských populací netopýrů, ale také k lepšímu pochopení vzniku a šíření infekčních onemocnění v přírodě.
Hlavním řešitelem projektu v České republice je Veterinární univerzita Brno (VETUNI). Na řešení se podílejí také vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Polskou část projektu vede dr. Tomasz Kokurewicz z Wrocław University of Environmental and Life Sciences, spoluřešitelem je dr. Jan Boratyński z Mammal Research Institute of the Polish Academy of Sciences.