Původní populace pstruhů jsou čím dál vzácnější, měl by se co nejméně uměle vysazovat

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve spolupráci s Českým rybářským svazem a Správou Krkonošského národního parku zkoumali na vybraných lokalitách Krkonošského národního parku genetické struktury populací pstruha obecného potočního. Výsledky studie ukazují, že by se nemělo vysazovat na vybraných lokalitách s unikátními populacemi pstruha, protože tzv. „divoké“ populace této ryby jsou ojedinělé.

Pstruh obecný potoční patří k významným původním druhům českých horských a podhorských toků a již v minulosti byl ceněnou rybou, která přitahovala pozornost člověka. Rovněž v současné době neuniká pozornosti lidí a patří mezi nejvyhledávanější druhy sportovních rybářů. Ve snaze o zvýšení jeho úlovku se doplňkově vysazuje z líhní do volných vod. Pstruzi se kvůli tomu i převážejí z místa na místo, a proto je nyní většina populací v České republice namíchaná z různých populací z odlišných povodí. Původní „divoké“ populace jsou tudíž velmi vzácné.

Cílem výzkumu, který se na dvanácti lokalitách Krkonošského národního parku uskutečnil v letech 2018 a 2019,  bylo nalézt původní populace pstruha obecného potočního. Vědci nejprve ryby odlovili a pak jim odebrali genetický materiál, který následně podrobili molekulární analýze.

„Zjistili jsme, že pouze čtyři z dvanácti populací pstruhů mezi sebou vykazuje genetickou odlišnost,“ říká Pavel Jurajda, vedoucí pracoviště ekologie ryb Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Jednalo se o lokality položené ve vyšších nadmořských výškách, které jsou méně ovlivněny člověkem. V rámci České republiky se tak jedná o výjimečné lokality a je žádoucí se soustředit na jejich ochranu.

„Aktivity spojené s vysazováním nových násad a volba zdrojové populace, by měly být důkladně promyšleny a aplikovány pouze v případech, kdyby došlo k silnému poklesu početnosti divoké populace“, uzavírá vedoucí týmu Pavel Jurajda.

 

Obrázek 1: Pstruh obecný potoční z Jeleního potoka

foto: Pavel Jurajda

Obrázek 2: Sledované lokality v Krkonošském národním parku v letech 2018 a 2019 (červeně vyznačeny lokality s výskytem původních populací pstruha obecného potočního)

Mapa: Ústav biologie obratlovců AV ČR

Obrázek 3: Přírodní koryta krkonošských potoků vytváří vhodné podmínky pro pstruha obecného potočního

Foto: Pavel Jurajda

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email