Prvním z nich je projekt Ivo Rudolfa nazvaný „Klíšťaty přenášená mikrosporidióza: klíšťata jako opomíjený zdroj lidských mikrosporidiových infekcí.“ Hlavním cílem tohoto společného projektu Ústavu biologie obratlovců AVČR a Parazitologického ústavu AVČR je ověřit možnost přenosu mikrosporidií klíšťaty, popsat mechanizmy přenosu mikrosporidií během sání klíšťat, testovat transovariální a transstadiální přenos mikrosporidií u klíšťat a sledovat přenos mikrosporidií z infikovaného klíštěte na naivního hostitele. „Výsledky nám umožní posoudit, zda klíšťata patří mezi tzv. kompetentní vektory patogenních mikrosporidií a případně zda tento mechanizmus přenosu je významný z medicínského pohledu,“ říká Ivo Rudolf.
Druhým úspěšným projektem je společný výzkum Kláry Petrželkové z ÚBO a Jakuba Kreisingera z PřF Univerzity Karlovy nazvaný „Role bakteriofágů na formování střevní mikrobioty u primátů.“ Střevní bakteriom obsahuje stovky bakteriálních druhů, které ovlivňují fyziologii a potažmo i fitness hostitele. Přestože znalost mechanismů ovlivňujících složení a funkci bakteriomu neustále narůstá, zdaleka není kompletní. „Pravděpodobně nejvýznamnější mezery v našich znalostech se týkají interakcí bakteriomu s hlavními predátory bakterií – bakteriofágy. Na základě sekvenování metagenomů budeme detailně studovat bakteriofágy u primátů (včetně člověka). Výsledná data poskytnou unikátní vhled do struktury, zdrojů variability a funkcí bakteriofágů u goril a šimpanzů z volné přírody i v péči člověka. Dále získáme data, která nám umožní interpretovat variabilitu bakteriofágů (včetně jejich interakcí se střevními bakteriemi) v gradientu od primátů po současně žijící lidské populace, které se liší životním stylem a zdrojem obživy,“ vyvsětluje zaměření a cíle projektu Klára Petrželková.
Oběma týmům gratulujeme!