Od ledna 2022 na Ústavu biologie obratlovců AV ČR poběží 5 nových tříletých projektů, ve kterých se vědci budou zaměřovat například na studium koevolučního zápasu mezi hnízdním parazitem kukačkou obecnou a jeho hlavním hostitelem rákosníkem velkým, na gastrointestinální komunity symbiontů u lidoopů jako bioindikátorů zdraví tropických ekosystémů, na mechanismy vlivu rodičovského stárnutí na potomstvo u halančíků, či na to, jak se viry šíří v přirozeném prostředí, nebo zda by nový parazit pocházející z Asie mohl být hrozbou pro Evropskou faunu. Vědci se již těší na nové výzvy a přibližují stěžejní části svých projektů:
„Pomocí videokamer budeme studovat hnízdní parazitismus v přirozených podmínkách. Zaměříme se na interakce parazita a hostitele odehrávající se na hnízdě a v jeho blízkosti před nakladením parazitického vejce. Experimentálně otestujeme, jaké faktory ovlivňují evoluci adaptací parazita a hostitele,“ objasňuje Marcel Honza, hlavní řešitel kukaččího projektu.
Kukačka obecná (Cuculus canorus) při snášení vejce na hnízdě rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) zachycená fotopastí. Foto: archiv ÚBO
Joëlle Goüy de Bellocq, vedoucí skupiny Evoluční interakce holobiontů vysvětluje: „Mnoho nově se objevujících chorob je způsobeno viry, které překračují druhové bariéry hostitele, z něhož pocházejí. Naším cílem je využít dobře pochopený kontext evropské hybridní zóny myši domácí ke zkoumání faktorů podílejících se na šíření virů se zvláštním zaměřením na rekombinaci. Součástí projektu bude i výzkum biodiverzity virů u drobných hlodavců a savců, které přiházejí s myšmi do kontaktu“.
Norník rudý (Myodes glareolus) chycený do živolovné pasti. Foto: Alena Fornůsková
„Stárnutí je jedním z nejvíce studovaných fenoménů živých organismů. Přesto teprve začínáme posuzovat stárnutí v jeho mnohorozměrnosti včetně dopadů na další generace. Souvislost mezi stárnutím rodičů a úspěšností jejich potomstva napříč živočišnou říší není zatím zdaleka jednoznačná. My chceme především porozumět způsobu jeho možného přenosu na potomky. V navrhovaném projektu se proto zaměříme na dva konkrétní buněčné mechanismy spojené se stárnutím – zkracování chromozomů a molekulární značky na DNA – u krátkověké ryby, halančíka tyrkysového,“ popisuje cíle projektu Milan Vrtílek.
Halančík tyrkysový (Nothobranchius furzeri). Foto: Radim Blažek
Hlavním cílem projektu týmu Kláry Petrželkové je zjistit, zda fragmentace prostředí a změny v biodiverzitě, ke kterým dochází následkem lidské činnosti, mají dopad na společenstva střevních symbiontů afrických lidoopů. „Naší ambicí je využít metagenomické přístupy při studiu společenstev jak baktérií, tak vybraných eukaryot, konkrétně améb a strongylidních hlístic u goril východních a šimpanzů čego obývajících modelová místa v rámci Albertinského riftu. Nachází se zde oblasti s nejvyšší biodiverzitou v Africe, ale také lokality, kde zbývají pouze malé kousky pralesa obklopené vesnicemi a zemědělskou půdou. Budeme taktéž zkoumat, zdali trendy pozorované u symbiontů lidoopů z Albertinského riftu se budou objevovat i u symbiontů lidoopů obývajících konžské pralesy. Naším cílem je implementovat monitorování střevních komunit lidoopů jako užitečných bioindikátorů zdraví ekosystémů a následně předpovídat rizika výskytu nových infekčních onemocnění,“ říká Klára Petrželková.
Gorila horská (Gorilla beringei beringei). Foto: Barbora Červená
Poslední projekt, v němž je jako spolunavrhovatel zapojena vědkyně Barbora Červená, se zaměří na výzkum probíhající globální invaze zoonotické hlístice Angiostrongylus cantonensis, která způsobuje u lidí i zvířat eosinofilní meningoencefalitidu. Tento parazit pocházející z Asie byl nedávno zaznamenán na Maltě, kde způsobil neurologické onemocnění místních ježků. Studie se proto bude zabývat také analýzou rizik rozšíření této hlístice v Evropě. „Součástí projektu bude i experimentální část, ve které budeme využívat jako modelové organismy ryby, plže a potkany,“ říká Barbora Červená.
Životní cyklus hlístice Angiostrongylus cantonensis (Autor: David Modrý)